A ma très chère Patricia

Pár slov o autorce

Vážení přátelé výtvarného umění,

těší mne a děkuji, že jste zabloudili na mé stránky.

Moje cesta k malbě byla trochu složitá a probíhala v určitých etapách. První hezký obraz jsem namalovala v patnácti, ale k výtvarné výuce nedošlo. Musela jsem na zdravotní školu.

Druhý pokus byl v pětadvaceti letech, když mi můj manžel dodal kuráž přihlásit se na uměleckou školu Václava Hollara. Udělala jsem studie, které byly podkladem a součástí přijímací zkoušky.., šla ke zkoušce a byla přijata. Hlásilo se nás devadesát čtyři a vybrali nás osmnáct. Ještě teď si toho nevýslovně vážím. Školu jsem ale nedodělala, protože jsem ji nedokázala skloubit s mateřstvím. Dodnes je mi to líto.

Další pokus a návrat k malbě byl, když mi zemřel manžel a já, pod tíhou smutku z úmrtí a následných komplikací s tím spojených, jsem nemohla v noci spát. Našla jsem manželovy barvy, štětce a začala jsem opět malovat. Byl to krásný pocit a pohlazení na duši. Myslím, že i díky malbě jsem dokázala opět fungovat. Ale život umělce není lehký a jednoduchý, a rodina se z malování neuživí. A tak jsem se začala věnovat ekonomice, spořádané domácnosti a malování šlo opět stranou.

Teď děti odmaturovaly, jsou dospělé a já si říkám, že už je i můj čas, ..že si mohu dopřát koníčka, který mě a mé blízké zahřeje u srdce a potěší oko. Mé obrazy nejsou dokonalé, ale jsou malované s láskou a já věřím, že se kousek té lásky přenese s nimi i k Vám...

A to je to, oč tu běží...

Hezkou podívanou přeje Janka Aresu

Quelques mots sur l artiste.

Chers amis des Beaux-Arts, je suis heureuse et je vous remercie, que vous etes tombe sur mon site. Mon chemin vers la peinture a ete un peu difficile et elle avance dans des etapes. J ai reussi ma premiere belle peinture quand j avais quinze ans, mais je n ai pas eu une etude d art. J ai du aller a une ecole de medecine. Mon deuxieme essais a ete fait quand j avais vingt-cinq ans, quand mon marie ma donne assez de courage pour que je m inscrive a l ecole d art de Vaclav Hollar. Jai fait une etude qui etait la base des examens d entree, je suis allee faire l examen et j ai ete accepte. On ete quatre-vingt quatorze a vouloir s inscrire et on a ete accepte juste dix-huit. Encore aujourd hui j en suis tres respectueuse. Malheureusement je n ai pas put finir l ecole car je n ai pas reussi a le combiner avec la maternite. J en regrette encore aujourd hui.

Mon deuxieme essais a revenir a la peinture a ete quand mon mari est decede et moi sous la peine de la tristesse et des complications, m ont coupe le sommeil. J ai retrouve les peintures et les pinceaux de mon mari et j ai recommence a peindre. C etait une tres belle sensation et une caresse sur mon ame. Je pense que grace a la peinture j ai recommence de nouveau a marcher. Mais la vie d une artiste n est pas facile, et la famille ne peut pas survivre grace a la peinture. Et donc j ai commence a m interesser a l economie, a un accueil commande et la peinture est de nouveau mis a part. Maintenant les enfants ont passe leurs Baccalaureat, ils sont adultes maintenant et donc je me suis dit que mon temps est enfin arrive, que je peux m offrir a nouveau un passe-temps, qui va me et mes amis aussi rechauffe au coeur et qui va plaire a l oeuil. Mes peintures ne sont pas parfaite, mais elles sont faites avec amour et je suis sur que un petit bout d amour va ce transmettre a vous. Et c est ca ce qui est le plus important. Une belle visite vous souhaite Janka Aresu

A ma très chère Patricia

Žádné komentáře:

Okomentovat